Monday, November 21, 2016

JUST NOT THERE YET

Na jednu stranu si přeju, aby jsem měla všechno za sebou. Třeba přijímačky na školu. Na druhou stranu vím, že je to součíst cesty a třeba to bude i cíl. Říkám si, že i kdybych se nakonec ani na jednu z mých vysněných škol nedostala, budu - omlouvám se za to klišé, vážně jo - silnější. A třeba rozumnější. Rozhodně už budu vědět, že když chci, tak dokážu udělat hodně věcí. To už vím i teď.
Občas se doma sesypu a jenom brečím, že nic neumím, ale jo, umím.  
Napsala jsem si list (nejdřív lístek, pak list) věcí, na které jsem ve svém dosavadním životě fakt pyšná, že jsem je dokázala.  
A vám doporučuju to samé, pokud na vás dopadá pochmurná nálada.  
Teplý čaj, kakao a jídlo taky pomáhaj, kdybystě ještě potřebovali poradit.
I want to end this so badly. My university applications, for example. On the other hand, I know this is a part of the journey and, maybe, one day it'll be my destination. Although I wouldn't get accepted at any of university I want to go, I feel like I'll be - and I'm so sorry for the cliché - stronger. And wiser. I'll definitely know that if I want to do something, I can do it.
Sometimes I cry like a baby at home, weeping into a feeling like I can't do anything, but - ha, I can.
I wrote a list of things I'm proud of. I'm just at the beginning of my life and hopefully, the list will get longer and longer, that's why I look forward to next things. Big things going to happen. (Pleaseeee!)
So, make a list, too, it helps.
Hot tea, cocoa and food also help in case you're wondering.

Popular Posts